Mrtvý luh

Národní park Šumava nabízí nespočet krásných a tajemných lokalit. Jednou z nich je bezesporu údolní řašeliniště Mrtvý (někdy nazývaný také Vltavský) luh, které se nachází jižně od Volar. Název pochází od velkého množství mrtvých stromů, které zde vytváří jakoby mrtvý les, poskládaný z velkého množství "kostlivčích stromů", které zde vznikly po velkém podzemním požáru rašeliny. Mocnost rašeliny je až 7 metrů. V Mrtvém luhu se nejvíce daří borovici blatka, bříze karpatské a bříze pýřité. V Mrtvém luhu žijí i vzácné druhy bezobratlých živočichů, které jsou typické pro severské tundry. Mrtvý luh je vlastně jeden velký mokřad.

Ale co to vlastně je ten mokřad? Mokřady jsou tedy území prosycená vodou, mnozí je nazývají slovem bažiny. Ale slovo bažina se nedá dost dobře přeložit do jiného jazyka, jako například rašeliniště. Bažina je takovým velmi hezkým českým, lidovým označením mokřadů, které v nás může vyvolávat představu zrádných, hlubokých míst s řídkým bahnem, ve kterých se může člověk utopit. Vzpomeňte si například na pohádku Byl jednou jeden král, kde Jan Werich, jako král já první vstoupí do bažiny a propadá se stále hlouběji. A nebo ve slavném filmu Karla Kachyni Král Šumavy. Tam právě hluboké a zrádné šumavské bažiny hrají jednu z hlavních rolí. A věřte, na Šumavě stále existují bažiny, ve kterých se může i člověk utopit. Pamatuji si, jak mě babička vyprávěla, jak se sem vydal sedlák s koněm. Ten mu zapadl do bažiny a nemohl se dostat ven. Zoufalý sedlák tedy chvátal domů pro druhého koně, za jehož pomoci chtěl toho prvního z bažiny vytáhnout. Nakonec prý v bažině utopil koně oba. Já sám jsem zažil, jak do bažiny zapadl pes. Snažil se z bažiny dostal, ale čím více sebou mlel, tím více do bažiny zapadal. Po chvíli marného snažení nakonec svůj boj vzdal. Kdyby ho lidé z bažiny nevytáhli, utopil by se také. Takže je tu potřeba si opravdu dávat pozor a vědět kam šlapete.

Ale na veselejší notu. Díky těmto bažinám v Mrtvém luhu můžeme nalézt i velice zajímavou rostlinu/plodinu. Tou je klikva bahenní. Lidé poznají borůvku, malinu, nebo brusinku. Ale tuto úžasnou věc ne. Klikva je naprosto zajímavá kulinářsky. Bohužel ji potkala podobná historie jako brusinky, z české přírody mizí. Je to poléhavý keřík, jehož větvičky mohou měřit až přes půl metru. Bez trvale zamokřeného terénu tato rostlina nepřežije. Jelikož je mokřadů a rašelinišť stále méně klikva se dostala mezi chráněné rostliny, její poměrně velké plody se sbírat nesmí. Bobule je jedlá podobně jako brusinka či borůvka, ale chutnější je až po prvním promrznutí. Například v Rusku jsou klikvy velice oblíbené, pálí se z nich například alkohol. U nás roste klikva právě jen na horských rašeliništích.

Rašeliniště Mrtvý luh patří mezi chráněné mokřady a není běžně dostupné. Vstup do Mrtvého luhu je zakázán. Lokalitu tak znají především vodáci splouvající Teplou Vltavu ze Soumarského Mostu do Pěkné. Dobře viditelný je Mrtvý luh i z vlaku na trase Volary - Černý Kříž. Odtud pochopíte, že Mrtvý luh není rozhodně mrtvý. Dá se dokonce říci, že je to ráj pro fotografy.